Pohlavní systém

Párové vnitřní pohlavní orgány – gonády, samčí varle a samičí vaječník jsou u plazů umístěny vedle sebe v zadní polovině kaudální části břišní dutiny. Tvar varlat je kulovitý nebo fazolovitý – velikost záleží na sezónních změnách spojených s rozmnožováním. Spermie, nebo-li samčí pohlavní buňky, se množí a vyvíjejí ve stočených semenotvorných kanálcích – ty jsou umístěné v komplexu zásobní oblasti označených jako nadvarle. U plazů je vnitřní oplození.

Samec

Samci šupinatých plazů mají párové kopulační orgány – hemipenisy. Jsou to protáhlé duté trubicovité, tupě zakončené útvary s členitým povrchem. V klidu jsou umístěné v hemipenisových pouzdrech – leží postranně na ventrální straně ocasu. Hemipenis samec zasunuje až do ústí a koncového úseku vejcovodu samice. Při opakovaných kopulacích se samicí používají samci střídavě levý a pravý hemipenis.

 

                                                                           --> hemipenis těsně po páření

Samice

Samičí párové vaječníky jsou u ještěrů vakovité orgány mnohdy hroznovitého tvaru a povrchem jsou dutinky naplněné mízou. Pravý vaječník bývá delší než levý. Když se vajíčko uvolní, putuje do vejcovodů. Šupinatí ještěři nemají ve vejci vytvořený žádný bílek, žloutek má dva obaly – vnitřní vaječnou blánu a vnější žloutkovou blánu.

Vejce

Jen mezi šupinatými plazy jsou druhy, které jsou z hlediska vývoje zárodků vejcoživorodé (ovoviviparní), případně živorodé (viviparní). Zárodky vejcoživorodých druhů se vyvíjejí ve vejcích, která mají velmi tenkou, nekalcifikovanou povrchovou blánu. Vývoj vajec vejcoživorodých a živorodých druhů probíhá v poslední, koncové části vejcovodu, která se proto nazývá děloha. Mláďata oviparních a ovoviviparních plazů při líhnutí prorážejí nebo prořezávají obal vejce vaječným zubem, který záhy po vylíhnutí mizí. U ovoviviparních a viviparních druhů se vaječné zuby rovněž zárodečně zakládají, ale během růstu zárodku se nevyvíjejí – zůstávají rudimentární.