Noční toulka aneb jak panička zapoměla zavřít terárium

07.01.2009 20:09

 

Byl to večer jako kažný jiný. Běžně ve všední den chodím spát okolo 22:00 hodině, spíš po 22:00 hod. Přišla ta osudná hodina, kdy pomalu všechno vypínám, a chystám se k spánku. Vždy než jdu spát si Smeagola vezmu k sobě a chvilku si s ním hraju. I tak to bylo tento večer. Měla jsem ho u sebe a za několik minut jsem ho vrátila zpět do terárka. Zavřela jsem ho a šla jsem spokojeně spát.

Zzz..........Zzz............Zzz............

Je ráno asi kolem 6:00. Vstala jsem z postele a namířila jsem si to k teráriu. Nejdříve jsem se koukala pod skořápku, kde Smeagol bývá nejšastněji, ejhle není tam. Koukla jsem se do jeskyně, tak tam taky nebyl. Začínala jsem panikařit. Otevřela jsem terárium a volala ho. Pochopitelně, že nepřiběhne jako pes, ale já jsem prostě musela volat a mlaskat. Byla jsem napokraji zoufalství. Mám po Smeaglovi. Slzy se mi kutálely po tvářích. Ihned jsem voalal Kubovi, že mi Smeagol utekl. Musel si o mě myslet, že jsem blázen..... "Jak ti mohl útýct, to nechápu! Musela jsi nechat otevřený terárko" Dušovala jsem se, že ne. Určitě bylo zavřený. No, ale zřejmě tomu tak opravdu nebylo. Jak by se teda dostal ven?

zajímá Vás jak to dopadlo žejo? Nu tedy, vrátila jsem se zpět do pokoje a stále jsem hledala, volala, vydávala zvuky. Bohužel, nechytil se ani na jedno. V myšlenách, že jsem ho nadobro ztratila jsem se koukla za terárko, teda spíš vedle terária. ÁÁÁÁÁ tady byl. Zamotanej v kabelech a spokojeně spinkal. No hrozně se mi ulevilo...vzala jsem ho...ale jak na mě nadával. Pískal na mě a vztekal se. Ani se mu nedivím, byt na flámu celej večer a pak ho nachytat není nic přijémného. Třeba měl v plánu se vrátit, o čemž pochybuju :) Dala jsem ho tedy zpět do terárka a ujistila, že je perfektně zavřené a nikde není ani mezírka. Oblíkala jsem se do školy a okem vždy koukla do terária, jestli je vše v pořádku. Smeagol prozradil svůj uníkový východ :D Jeho nejvyšší plošinka. Seděl na ní a koukal přímo na šoupací sklo, které tvoří jakýsi dvířka. Ťukal na něj hlavičkou, ale marně. Já jsem pospíchala do školy a neměla jsem čas si s ním ještě hrát. Ovšem když jsem přišla domů, vyndala jsem ho a pustila nachvilku po posteli.

No, tady vidíte jací jsou gekončíci dobrodruzi :)   .......dávejte pozor na svá dvířka ;)